Jsem máma a fotografka. Vlastně můj příběh o tom, jak jsem začala fotit není ani tak docela o mně, jako spíš o něm! O mém synovi. Když jsem totiž zjistila, že jsem těhotná, kromě řešení plínek, autosedaček a zdravé výživy jsem často procházela na internetu fotky miminek a dětí od jiných fotografek a tajně si přála, kéž bych měla na památku takové krásné fotky i toho našeho (tehdy ještě nenarozeného) štěstí. A tak, možná moje neustále střídající se těhotenské nálady nebo nesnesitelnost rozplývání se nad galeriemi.. zkrátka a dobře, nevím, čím jsem si to zasloužila (nebo vydupala).. ale pod stromečkem jsem i přes velký vorvaní pupík vytáhla dárek a v něm se schovával můj první foťák. A tak to začalo. Fotka pupíku zprava, fotka pupíku zleva, fotka pupíku ze shora.. a zanedlouho pupík zmizel a přišel mi před objektiv ten nejkrásnější model na světě (partnerovi se tímto omlouvám). Fotka miminka zprava, zleva, ze shora.. jak už asi tušíte, foťák jsem prakticky neodložila. Zdi bytu nám začaly překypovat rámečky s fotkami buclatých dětských tvářiček a já zjistila, že focení mě baví! A že z něj mám radost. A z mých fotek mají radost zase ti, co je vidí. Tak jsem začala fotit i pro druhé.  

A tak jsem tady. Máma. Fotografka. A s radostí Vás vyfotím. A hezkou rodinnou fotkou na památku udělám radost i Vám.